Lidé by se neměli bát své vlády, ale vláda by se měla bát svého lidu

Více najdete po kliknutí na další naše blogy:

ers-blog.webnode.cz

ers-blog4.webnode.cz

Likvidace Slovanů !!!!!!!!!!

Dnes v 17:01 | ERS |  Reforma společnosti
Odtajnění západních dokumentů - pokud vám to neotevře oči, tak potom už nic


Pokud ještě někdo pochybuje, tak tento dokument lze snadno nalézt a přečíst- tady je seznam - před vašima očima. Jen malá rada, než začnete číst nasaďte si klobouk na hlavu aby vám vlasy
na hlavě nevstávaly hrůzou-
Zde je komentář státního tajemníka USA, Paula - citace:
Dnes vám přečtu úryvky z knihy, odtajnění západních dokumentů, poslouchejte a přemýšlejte, toto ovlivňuje naši současnost a budoucnost. Starší lidé již dávno všechno chápou a ničím je
nepřekvapíme. Jenže naše mládež dnes vystavená globálnímu nebezpečí přes internet, prostřednictvím západních TV a rádií. Aby naše mládež ztratila schopnost racionálního myšlení, neměla objektivní názor, jen aby byla ovlivněna primitivní západní propagandou. To, co se děje nyní v republikách bývalého svazu není náhoda, ale součást globálního plánu pro následující likvidaci
našich republik a našich bratrských národů.Takže, začátkem osmdesátých let sovětské tajné služby získalymateriály tzv. Harvardského projektu. To byl rozsáhlý program pro zahájení zničení SSSR a socialistického systému. Projekt se skládal ze tří svazků restruktualizace, reforma, finále bylo
plánováno pro tři pětiletky. V prvním svazku bylo uvedeno, že ve XX - XXI století bude lidstvo vystaveno velké krizi z důvodu nedostatků surovin a energetických zdrojů. Dále se uvádí, že
během prvních pěti letech, 85 - 90 léta, proběhne restruktualizace a její cíl je následující:
 propaganda
 boj za socializmus s lidskou tváří
 příprava reformy pro přechod od socialismu ke kapitalismu
 restruktualizaci měl řídit podle všeho Generální tajemník komunistické strany

Druhý díl byl věnován reformě- Během 90 -95 let s následujícím cíle:
 likvidace světového socialistického systému
 likvidace Varšavské smlouvy
 likvidace komunistické strany
 likvidace Sovětského svazu
 likvidace vlasteneckého podvědomí
 reformy měl zavádět už jiný vůdce

Třetí díl byl nazván dokončení. Cíl této fáze byl následující:
 likvidace sovětské armády
 likvidace Ruska jako státu
 likvidace socialistické ideologie
 likvidace bezplatného školství
 likvidace bezplatného zdravotnictví
 zavedení kapitalismu pod heslem "platit se má za všechno"
 likvidace mírného života v Leningradě a Moskvě
 likvidace veřejných a státních služeb
 plošné zavedení soukromých podniků
Tato realizace byla naplánována formou zmrazení, a to v pravém slova smyslu - vyhladověním obyvatel Ruska, výstavbou kvalitních silnic a mořských přístavů aby všechny suroviny a
bohatství Ruska mohlo být postupně vyvážené do zahraničí. Finální etapu měl řídit třetí vůdce a co se nám přihodilo za posledních 20 let? To jsou právě tyhle plány proti nám, které měli být splněné na 100%, s časovým odklonem 3 - 4 roky, ale to není všechno. Po realizaci projektu HARVARD byl vypracován projekt HUSTON, což je detailní studie finální fáze a tento projekt je zaměřen pouze proti Rusku, protože rozpad SSSR již proběhl.

Hustonský projekt plánuje rozdělit Rusko na malé státy:
 Sibiř má přejít pod USA
 Severo - Západ - Německu
 Jih a Povolží - Turecku
 Dálný východ - Japonsku

Zde je statistika: Během posledních 12 let z Ruska do zahraničí každoročně vyváží:
 57% ropy
 40% plynu
 90% mědi
 97% niklu
 99% hliníku

Rusko pro západ je teď slabou kolonií se surovinami. Dle projektu HUSTO západ nevnímá Rusko jako jediný stát, ale řadu drobných států a stejně iak již probíhá politika pro už rozdělené části Ruska. Zopakuji dnes ALLENA DULLLESE - hlavy politické americké zpravodajské služby v Evropě a bývalý ředitel CIA v roce 1948 řekl, cituji:

"Literatura, divadlo, filmy - vše bude reprezentovat všechny a parazitovat nejzákladnější lidské city. Budeme se snažit podporovat ty, kdo budou působit na lidské podvědomí kultem sexu, sadistického násilí, sadismu, zrady. Jedním slovem vše nemorální ve vedení států, bude převládat chaos, budeme nepatrně, ale aktivně a trvale propagovat psychicky narušené úředníky, vládu úplatkářů, kritizovat hodnoty a poctivost, slušnost a morálka bude terčem posměchu a nikdo je nebude postrádat. Bude to přežitek minulosti, hrubost a arogance, lež a alkoholismus, drogová závislost, zrada a nacionalismus, nenávist mezi národy - to vše budeme pěstovat v podvědomí lidí. Jen velmi málo kdo bude schopen pochopit co se děje. Ale tito lidé budou bezmocní a žít ve výsměchu. Najdeme způsob jak promluvit a umlčet, udělat z nich odpad Sovětské společnosti.
Budeme trhat duchovní kořeny, likvidovat a ničit základy ruské lidské morálky. Těmito způsoby budeme ničit generaci za generací. Začneme s výchovou lidí v dětském věku a dospívající
mládeže. Vždy budeme sázet na mládež, nastartujeme rozklad, zkázu a zrádcovství a tak docílíme všeho: (Konec citátu). Přemýšlejte, jaké dnes sledujeme západní a ruské filmy? Jaké knihy převládají v post-sovětské společnosti a musíte souhlasit - západ neustoupí ani o krok od svých plánů na likvidaci. Jeden z autorů projektu, Brzezinski byl mimochodem nedávno povýšen do
statutu čestného občana města Lvov. Na neveřejném zasedání prohlásil, cituji:

"Nový světový řád americké hegemonie je stvořen proti Rusku a na náklady Ruska. není pochyb o tom, že Rusko dříve či později bude rozděleno a bude pod kontrolou."(Konec citátu).
Samostatným článkem tohoto Plánu je osud Slovanských národů stejně, jako to bylo za Hitlerav plánu Barbarossa. Američané operují s konkrétními čísly: Totální likvidace 300 miliónů Slovanů včetně Židů s nimi příbuzných, kdy se na začátku počítá s jejich použitím ke svému prospěchu pro rozdělení a likvidaci Slovanů a pak na ně čeká úplně stejný osud. Řečeno na rovinu a bez okolků, židé jsou určeni k likvidaci spolu se Slovany. Pak jen budou konstatovat, že se nezapojili do tržního hospodářství. Hlavní metodou nenávistí mezi národy - krveprolití a občanské války. Zde je citát z
projektu:
"Ukrajina si bude myslet, že bojuje proti Rusku za svoji nezávislost. bude si myslet že má konečně svobodu, zatím co se dostává do plné závislosti na nás.To samé si budou myslet i Rusové, že brání své národní zájmy, vracejí zpět svoje teritoria atd. Záminkou z naší strany bude hájení suverenity a boj za své národní ideály. Přitom nedáme ani jedné ze stran možnost k sebeurčení na základě národních hodnot a tradic. V této válce bláznů slovanský dobytek bude ztrácet své síly a posilovat naše pozice. Hlavní dirigent potichu, ze strany bude sledovat krvavé události."(Konec citátu).
Ještě jeden citát:
"Velmi dobře víme" - píše se v projektu, že nacionalismus utužuje národ, dělá ho silným. Ale tento slogan je již zastaralý a nemá svou váhu. Nahradíme ho univerzálními hodnotami což je jedno a
to samé. Nedopustíme zrod nového nacionalismu a všechna národní hnutí, které se budou snažit vyvést své národy mimo naši diktaturu zničíme ohněm a mečem jako jsme to udělali v Jugoslávii, Srbsku, Íráku."(Konec citátu). Je ještě jedna věc, kterou budou znovu citovat:
"Národní hodnoty nahradíme falešným vlastenectvím a opileckým pláčem alkoholiků. Nedovolíme žádné moderní technologie a to povede ke kompletnímu kolapsu průmyslu který snížíme na na
výrobu jen předmětů základní potřeby, pro omezená pracovní místa pro otroky, kteří pro nás budou těžit suroviny. Mezi občany je mnoho inženýrů, učitelů, lékařů, kvalifikovaných pracovních sil. Vytvoříme pro ně takové podmínky pro přežití, že budou sami utíkat ze své vlasti. Naším hlavním sloganem je:
"Znič mládež a porazíš jakýkoli národ. Zbavíme jejich společnost od mladé generace, vychováme ji na sexu, rocku, násilí, alkoholu, kouření, drogách, prostě zbavíme jejich společnost budoucnosti.
Hitler byl hloupý chlapec, choval se příliš otevřeně, zbytečně prováděl neuvěřitelně velkou práci. Spálit milióny, vystřílet a pohřbít za živa. Zanechal krvavé stopy. My působíme chytřeji.
Nezanecháváme stopy, lidé budou mít strach o svůj život, který nebude mít žádnou cenu. Strach o svoje pracovní místo o které mohou přijít během okamžiku, strach o budoucnost. Pomoci
strachu budeme vládnout lidem. Pod rouškou demokratických reforem, nabídneme slovanskému dobytku monarchii a každé z nich loutku - prezidenta. K tomu více lesku a hluku. Malý
monarchismus je dobrý v tom, že veškerou energii lidových mas nasměřuje na píšťalku. Tak odvádí pozornost od naší aktivní práce pro kontrolu obyvatelstva a všho co potřebuje především my.
Rozdělíme moc infrastruktur, obsadíme je svými lidmi. Armády, bezpečnostní služby a speciální solové jednotky budou podřízeny prezidentům a tím pádem nám. Budeme mít v rukou pouze
provázky uvázané na ruce prezidenta a budeme za ně tahat tak, jak potřebuje my pro uskutečnění našeho obrovského projektu."(Konec citátu).
Ale to není ještě všechno. Čteme dál. Cituji:
"Slované, mezi nimi Rusové, Bělorusové, Ukrajinci jsou nejvíce neovladatelné národy na světě. Vzpurné díky svým přirozeným fyzickým a intelektuálním schopnostem které geneticky zdědili po
svých předcích a které není možné změnit. Slovana, Rusa, Ukrajince, Bělorusa je možné jen zničit, ale ne podmanit. To je důvod proč všichni podléhají likvidaci a zpočátku výraznému snížení jejich populace. Na celé planetě dochází k výrazným klimatickým změnám. Poušť směřuje směrem na sever rychlostí 10 kilometrů za rok. Dehydratace zemí - 25 metrů za rok. To je za 20 - 30 let problém přesídlení obrovské masy civilizovaných národů severněji od jejich současných míst. Do té doby na Kubani, v Rostově na Ukrajině bude ideální subtropické podnebí a na místě úrodných oblastí na severní Ukrajině bude klima dnešního Kavkazu. Slované bude jsou dočasnými hosty a
podléhají přesídlení. Poženeme je dál na sever mimo Moskvu kde bude malé severní území, rezervace, hustě obydlená obyvateli podobné indiánům v Americe."(Konec citátu).
Pro diváka to lze pojmenovat velmi jednoduše. Obyčejný fašismus. Přesně jako stejnojmenný film Michaila Romma z roku 1965. jenže toto není film ale realita. Rusové, Bělorusové, Ukrajinci jako Slovanské národy podléhají vymazání ze světové historie zrovna jako židé kteří je podporují nebo jsou jejich příbuznými, ale toto je můj osobní názor. Pokud ještě někdo pochybuje, tak tento dokument lze snadno nalézt a přečíst- tady je seznam - před vašima očima. Jen malá rada, než začnete číst nasaďte si klobouk na hlavu aby vám vlasy na hlavě nevstávaly hrůzou- Zde je komentář státního tajemníka USA, Paula - citace:
"Rusko by mělo zapomenout že má jakýkoliv zájmy v bývalých republikách SSSR. Nedovolíme Rusku zasahovat do záležitostí republik bývalého SSSR. Protože obroda SSSR není strategickým konečným cílem USA."(Konec citátu).
Zde jsou úryvky ze směrnice Rady bezpečnosti USA č.p.SC20/1, citace:
"Na území rozpadlého SSSR nemůže být zachován vojenský a ekonomický potenciál, který v budoucnu bude nezávislým od sociálního systému tohoto území. V budoucnu by se mohl znova
zrodit a konsolidovat a může být potencionální hrozbou pro americkou hegemonii. bez ohledu na to, jaká vláda bude v Rusku, důležité je, aby měla jen omezený vojenský potenciál a musí být
plně ekonomicky závislý na USA.
Rusko musí:
1. Provést demontáž vojenské techniky a kompletně se odzbrojit
2. Musí opustit všechny důležité geopolitické funkce ve všech regionech planety
3. Musí být plně zlikvidován její vojenský a pak i ekonomický potenciál. Bez tolerance
4. průmyslové základny poraženého státu."(Konec citace).
Takže vše jde podle plánu, ale naším úkolem je načasování jejich plánů překazit. Pokud my, jako jeden národ, nedovolíme jim zničit nás zevnitř, všechno společně dokážeme.
Zdroj: podle knih, zejména Morrise a Dullese
 

DÁLNICE D-1 A JEJÍ SKUTEČNÝ STAV.

Sobota v 22:46 | ERS |  Články ERS

Dálnice, tedy D-1?



Kolem roku 1970 jsem se začal zajímat o historická vozidla, konkrétně o motocykly. To ale obnáší něco o této tématice také něco vědět, tak jsem sbíral také veškerou dostupnou historickou dokumentaci a literaturu dané doby. Vlastním také nejstarší vydání knihy od pana Karla Pelczla, je datována 1904 a jmenuje se MOTOCYKL. Je v Češtině a jako zajímavostí je ta skutečnost, že byla vydaná naprosto první zmínka o obsluze a popisky skutečných motocyklů, pan Pelczl tímto naprosto dokonale předběhl všechny ve světě. Okolní státy toto vydání vesměs zkopírovaly a doplnily fotografiemi výrobků té dané země, vydání těchto manuálů se vesměs všechny kryjí s rokem 1908. Další zajímavostí je zmínka o návrhu výstavby dálnice mezi Prahou a Brnem, to měla být jako první etapa a následovat měla také studie návrhu dálničním spojením Slovenské části až po Užhorod. Nepamatuji se kdo toto rozpracoval, ale bylo to již v roce 1924, stavba měla být zahájena v roce 1926. Podle všeho trasa byla již vytyčena a dodělával se geologický průzkum současně s výkupem pozemků, ten se protáhl a okrajově se počalo se stavbou. Důvod proč se stavba zastavila neznám. Zajímavé na tom je ale fakt, že tímto rokem se započalo se stavbou dálniční silniční sítě v USA. Mimochodem, dnes se staví kruhové objezdy skoro jak na běžícím pásu, ty ale navrhl také jeden z našich inženýrů, tuším kolem roku 1922-24, byl také použit na našem území. Následně byl u nás zavržen, ovšem nikoliv v zahraničí, tam se setkal s velkým úspěchem, nyní toto dopravní řešení přebíráme a tváříme se jako bychom objevily Ameriku.

Dopravní řešení v Praze bylo také docela zajímavé, nepamatuji se přesně, ale první zmínka o podzemní dráze a návrhu výstavby byla kolem roku 1935, kde se vzala inspirace?? Bylo to ovlivněno výstavbou Metra v Moskvě, v tehdejší době jsme měli největší trhy a obchodního partnera v SSSR, tady bylo to největší odbytiště našich výrobků a naše surovinová základna, tímto obchodem jsme se stali tedy štikou ve střední Evropě. Za tak krátkou dobu jsme se staly strojírenskou velmocí a nejbohatší zemí střední Evropy, naše místo zaujímalo 7-mou příčku světového žebříčku. Pro pochopení, to byl také jeden z důvodů obětování konkurenčních podniků západních zemí, tedy ten Mnichovský diktát.

Hitler nebyl žádný blb, tedy hlupák, pošilhával po Československu a kopíroval mnoho z nadčasových návrhů našich inženýrů a průmyslníků, věděl jedno, nemohl se do nekonečna spoléhat na pomoc ze strany USA a proto byla jeho snaha o naprostou soběstačnost a vzít veškerou kontrolu průmyslu do Německých rukou. Pro pochopení, náš stát měl kolem 14 milionů obyvatel, vyrábělo se zde vše od špendlíku po lokomotivy, včetně elektráren a dalších technologických celků, jen pro porovnání, bylo zde do roku 1938 117 výrobců motocyklů a podle doložených Německých údajů tak v Německu se 60 miliony, jen mezi 60-70 výrobců.

Podle jedné statě se mělo zahájit se stavbou dálniční sítě i z hlediska vojenského charakteru v roce 1934, jenže, po nástupu Hitlera armáda přehodnotila tento požadavek a dala zelenou urychlené výstavbě opevnění pro obranu naší země a tedy také státoprávnosti. Naše samostatnost byla jen 15 let a zde hrozilo zase područí do Německé Říše, jen jsme se zbavily Rakouského mocnářství a zase bychom tratily svou samostatnost.

Tak tedy i to Metro v Praze prostě vzalo za své, za okupace se sice počítalo s výstavbou, ale až po válce. Výstavba metra která započala v šedesátých letech se vcelku držela předválečných plánů, ty byly postupně měněny podle předpokládané průmyslové výstavbě a plánované budoucí výstavbě městské části Prahy. No a ta dálniční síť? Tu započal požadovat samotný Hitler pro urychlenou dopravu Wehrmachtu a jeho logistické zabezpečení při útoku na tehdejší SSSR, tehdejší železniční síť nebyla pro jeho náročnost dostatečně průchozí. Tak byly v době okupace oprášeny veškeré plány té naší dálniční sítě, započalo se s výstavbou ale nebyly nikdy dokončeny, válka potřebovala pracovníky do průmyslu a materiál na budování Atlantického valu a budování podzemních továren.

V šedesátých letech byly tyto plány znovu oprášeny a z několika změnami se započala realizace tam kde se v době války skončilo, byly použity i již vybudované mosty a v několika místech se zcela přepracovaly plánované trasy. Tak o jaké změny šlo? Původní záměr z roku 1924 byl přibližně tento, každý tah měl dva pruhy, tedy přibližná šíře vozovky kolem 6 metrů. Tak zde se již realizovala větší šíře, tu ale neznám, snad 10 metrů. Jeden dálniční pruh měl být od druhého vzdálen kolem 50 metrů, důvod byl ten, že mezi pruhy byla situována železniční rychlodráha, tento koridor byl takto záměrně vyprojektován z hlediska jisté bezpečnosti v dopravě a také pro budoucí nadjezdy včetně podjezdů. Vše co zde popisuji bylo také zdůvodněno, vynášela se zde pracovní náročnost a hlavně budoucí navýšení dopravy mezi těmito městy jako průmyslové tahouny naší ekonomiky. (Předpokládám že tyto dokumenty nemám jen já, ale najdou se i v jiném archivu, mám dokumentů a literatury kolem 1,2-1,5 tuny, nyní nemám šanci vše dohledat).

Kolem roku 1995 jsem navrhl, ministerstvu dopravy, po zkušenostech jízdy po D-1, aby zapomněly na opravu této dálnice. Důvod byl ten že se jedná o vyloženě mrhání našimi penězi a popsal jsem jak by šlo vše realizovat. ( Tento můj návrh jistě doposud leží někde v šuplíku zkorumpovaného úředníka, lidově řečeno prostě blba.).

Můj návrh byl tento, "ZAPOČNĚTE STAVBU DALŠÍ DÁLNICE O PŘIBLIŽNĚ 4-5 PRUZÍCH V DOSTATEČNÉ VZDÁLENOSTI ABY MEZI STÁVAJÍCÍ D-1 ZBYLO DOSTATEK MÍSTA K REALIZACI JIŽ PLÁNOVANÉ RYCHLODRÁHY Z ROKU 1924. PO DOKONČENÍ TÉTO DÁLNICE ZAVŘÍT STÁVAJÍCÍ A UDĚLAT GENERÁLNÍ OPRAVU S NAVÝŠENÍM DALŠÍHO JÍZDNÍHO PRUHU. NÁSLEDNÉ DOKONČENÍ BUDE NAPROSTO VYHOVUJÍCÍ PRO VEŠKEROU MÍSTNÍ A TAKÉ MEZINÁRODNÍ DOPRAVU. ODHADEM BUDE DO BUDOUCNA UŠETŘENO KOLEM 18-25 BILIONŮ KORUN". Kolik tedy sežrala ta Dé-1, nemluvě o vyložených rozkradení našimi vládci nechám na zamyšlení uživatelům této parkovací zóny. Pokud si člověk sečte jen kolik bylo vyhozeno miliard v pohonných hmotách, zničených pneumatik včetně motorových vozidel a zmařených životů, tak je to na pořádných pár facek naší vládě. Klobouk dolů před pány projektanty a inženýry PRVNÍ REPUBLIKY, současní nástupci inteligence těmto našim předkům nesahají ani po paty, mám dojem že jsou absolventi ZVLÁŠTNÍ ŠKOLY A TITULY DOSTALI ZAKOUPENY V PLZEŇSKÉ KANTÝNĚ. O vládě která má rozhodovat ve prospěch svých voličů lze říci jediné , Hochštapler a zloděj jeden vedle druhého, nebylo skutečně nic vybudováno a realizováno i přes pochybné bláboly navázání na prosperitu Masarykovy první republiky. Jména s Masarykem, tedy ulic a třeba i škol stavění soch Masaryka nám prosperitu samozřejmě nepřinese, jen poctivá práce ve všech směrech od vlády přes naší inteligenci, dělníci a zemědělci poctivě pracují, těm to není potřeba připomínat.

ers

Horáková a skutečná pravda.

Středa v 8:41 | ERS |  Nezávislé iniciativy občanů

Jan Berwid-Buquoy oMiladě Horákové !!!



Jan Berwid-Buquoy narozen jako Jan Kopecký 26.března 1946 v Praze. Je český a německý politolog a historik a je i prezidentem Českého institutu Mezinárodního setkání !!!





Jan Berwid-Buquoy

Pro nedostatek skutečných hrdinů, mají malé národy někdy sklony k tomu si své "hrdiny" vyrábět mystifikacemi osobností, které při bližším zkoumání ve skutečnosti mravně ani morálně neobstojí.



O Miladě Horákové bylo napsáno mnoho polopravdivých legend. Je velmi těžké dopátrat se toho, co je pravda a co ona sama o sobě úmyslně rozšiřovala, aby zahladila stopy… Po známém výroku prezidenta Beneše v roce 1937: "Raději Hitler než Habsburk!", se Horáková stává obdivovatelkou "německého národního socialismu". Fascinuje jí Hitlerova schopnost vyhladit nezaměstnanost a obrovský podíl žen v institucích nacistického Německa. Ovšem, po vzniku Protektorátu Čechy a Morava její nadšení opadá. Neúprosně zjišťuje: To, co bylo dovoleno německým ženám v říši, neplatí pro okupované oblasti Evropy …

Jako jednatelka Ženské národní rady (ŽNR) začíná opět rebelovat. Nastává totiž jakýsi paradox: Židé ačeské ženy se nesměli stát členy některých nacistických organizací. Hlavně se jednalo o Národní souručenství a Vlajku. To Horákovou připravuje o klidný spánek: Postavit Češku na úroveň Žida!? To je pro ni neslýchaná drzost!

Apeluje na K. H. Franka a Emanuela Moravce. Není to nic platné. Předsedkyně ŽNR, Františka Plamínková, jí nepodporuje - bojí se. Po válce byla ŽNR vydávaná oficiální historiografií jako buňka protinacistického odporu. Šlo o pro masového občana upravenou legendu neodpovídající historické skutečnosti.

ŽNR byla legální organizací protektorátu, odpovídající nacistické osvětě. Její předsedkyní byla Plamínková (též zvaná "strašpytel") a jednatelkou Horáková (nacisté jí vedli pod krycími jmény "Králová" a "Pěkná"). Hlavní pracovní náplní předsedkyně ŽNR nebyl údajný "odboj", nýbrž nicnedělání a to bez výjimky. Všiml si toho i nacistický protektorátní tisk. "Národní politika" ze dne 07. 02. 1942 píše:

"Protože Ženská národní rada už tři roky mlčí, soudíme, že si její předsedkyně neví rady, co má dělat… není ovšem námitek proti tomu, aby se takové osobnosti uchýlili do soukromí a postoupili svá místa lidem mladším, schopnějším a pro nové poměry vhodnějším. Jsme přece lidští a v takových případech přejeme těmto lidem spokojené stáří a klidný odpočinek."

Plamínková neměla ráda Heydricha, neboť onen bezohledný nacistický pohlavár a kariérista na ní vyžadoval konečně nějakou činnost. Proto schvalovala atentát na zastupujícího protektora a byla za to 30. 06. 1942 popravena. Zde však šlo o nedorozumění. Plamínková neschvalovala atentát jako takový (k tomu by se neodvážila), nýbrž si slibovala od tohoto aktu, že nástupcem nebožtíka se stane K. H. Frank, se kterým, ve svém libovém "nicnedělání", výborně vycházela. Mýlila se však. Nástupcem se stal Kurt Daluege. Ten žádal angažmá ve prospěch Protektorátu Čechy a Morava.

Milada Horáková ovšem ruce v klín neskládala.Bojovala houževnatě o to, aby umožnila českým ženám členství v nacistických organizacích protektorátu. Zatímco jí K. H. Frank celkem s úspěchem ignoroval a vyhazoval, zavěsila se na Emanuela Moravce. Tam se to zdálo být průchodnější. Scházela se s ním ve vládním baru "Boccaccio" v Grand Hotelu Steiner:

"Milada Horáková byla bisexuální a více než muži jí zásadně zajímaly ženy. Hlavně mladé dívky. Lída Baarová v jednom rozhovoru pro Rozhlas Svobodná Evropa, 1970 ve Vídni prohlásila: 'Ano, byla lesbická. Do 'Boccaccia' chodila, ale poměr měla pouze s mladou ženou ministra Moravce, Jolandou Moravcovou. S ním nikdy. Jednoho dne se obě o něčem pohádaly. Jolana byla důvěrnou agentkou Gestapa. Výsledek byl ten, že Miladu za něco udala. V srpnu 1940 Gestapo zatklo celou rodinu Horáků a odvezli je do Pankrácké věznice…' ". ("Bar 'Boccaccio' - České milenky nacistických pohlavárů 1938 - 45", blog iDnes.cz, 11. 07. 2011).

Zde se Lída Baarová poněkud mýlí. Gestapo nezatklo "celou rodinu Horáků", nýbrž pouze Miladu a jejího manžela. Okolnosti "zatčení" jsou přesto obestřeny záhadou. Prý k tomu došlo ve čtvrtek 02. 08. 1940 v 10:00 hod. v Horním Bradle u Nasavrk, okr. Pardubice. Důvod "zatčení" měla být pracovní činnost Horákové v ŽNR. Jinak se neuvádí nic konkrétního. Ovšem ve čtvrtek v 10:00 hod. by se měl manžel Bohuslav nacházet v zaměstnání a Milada v kanceláři ŽNR a ne někde na nějaké pustině u Nasavrk…

Spíš než na "zatčení" vypadá komplot na konspirativní schůzku. V Nasavrkách se nachází zámek. V té době patřil Josefu Trautmannsdorfovi a sloužil jako místo setkávání důstojníků německé Státní bezpečnosti SD (Sicherheitsdienst). Spolupracovníkem Gestapa nebo Abwehru mohl být kdejaký hlupák, ovšem zahraniční spolupracovníci pro SD byli vybíráni velmi opatrně a to z obzvlášť spolehlivých kruhů…

Projevila snad SD o manžele Horákovi zájem a pozvala je do Nasavrk na konspirativní schůzku? Okolnosti by tomu nasvědčovaly.

Posléze dochází pro normálního vězně k neobvyklým postupům. V letech 1940 - 1942 je Horáková "vězněna" na Pankráci a Karlově náměstí "současně" - podle potřeby pendluje sem a tam. Sdílí cely se skutečnými odbojáři a ty po čase opouští, aby se opět do nich vracela. Něco takového se praktikuje pouze za účelem zpravodajské činnosti…

Pobyt jejího manžela a důvod jeho "zatčení" nelze zjistit. Každopádně v uvedeném časovém úseku nebyli oba z ničeho obžalováni a nikdy nestanuli před soudem. To byla tehdejší praxe v nacistické justici a exekutivě velmi neobvyklá.

V roce 1942, po atentátu na Heydricha se opět oba společně, náhle objevují v terezínské Malé pevnosti, kam byli jinak hromadně dopravováni protinacističtí odbojáři. Manželé Horákovi získávají dvě samostatné cely hned vedle sebe ve vězeňském traktu pro prominentní vězně. Ostatně, Bohuslav tam nebydlí a má svojí vlastní garsoniéru mimo koncentrační tábor…

Milada, údajná "vězeňkyně", získává v malé pevnosti vedoucí zaměstnání jakési "provozářky". Je kompetentní pro rozdělování potravin a léků. Navíc kontroluje provoz gastronomie a nemocničního zařízení. Může se neomezeně pohybovat po táboře, opouštět ho a zase se vracet. O její chrup se stará zubař, jinak kompetentní pouze pro Wehrmacht a jednotky SS. Někdy přespává mimo - v bytě svého manžela. Do svojí cely v malé pevnosti si čas od času vodí dámské návštěvy. Věra Vacková vzpomíná:

"Miládce jsem musela vždy dát, a hlavně zazpívat, pokud k tomu byla příležitost… A pak po dozpívání jsme vždycky zůstávaly v objetí dlouho a beze slov. Bylo mi 18 a Miládce 42."

Věra Vacková pokračuje: "Dr. Sailer se pohyboval prakticky po pevnosti neomezeně… chodil s různými léky, které měl… i ze zásob SS-lazaretu; s dobrým čajem zásoboval pravidelně Miládku i protityfovými tabletami, jimiž jsme byly všechny pak vybaveny…"

Zpravodajský důstojník si nyní musí položit otázku: Čím si ona "vězeňkyně" koncentračního tábora vydobyla tak obrovskou důvěru nacistické státní bezpečnosti SD, že má přístup k lékařským zásobám příslušníků SS, fasuje od nich léky a podle vlastního uvážení je rozdává vězňům? Podle jaké logiky se lékař Wehrmachtu a SS stará o její zdraví? Jak je to možné, že "vězeňkyně" podezřelá z "velezrady" rozhoduje o rozdělování potravin a gastronomické zásobování pro vězně celého tábora? Tady něco nesouhlasí!

Ostatně, vězňové z Terezína vypovídající po válce a svých kontaktech s "JUDr. Horákovou" v prostorách koncentráku, sotva mluví pravdu, protože dotyčná osoba tam figurovala pod krycími jmény "Milada Králová" a "Milada Pěkná" a toto nekompromisně dodržovala. Nemohli tedy logicky vědět, že mluví s JUDr. Horákovou.

V letech 1940 - 1944 nedošlo pro manželé Horákovi k žádnému obžalování, což je krajně neprůhledné. Navíc se to dělo v době, kdy jinak nacisté s odsouzením spěchali a vynášely i rozsudky během 24 hodin. I kdyby byla Horáková zatčena za svou (ne)práci v ŽNR - jak vždy později sama tvrdila, proč se u toho pořád plete její manžel a "sedí za mřížemi" vedle ní, ačkoli prokazatelně za nic nemůže!?

Tak se též stalo, když je v létě 1944 oba odvezli do Drážďan k trestnímu soudu. Častá oficiální tvrzení, že ona byla odsouzena k trestu smrti, který nebyl vykonán, a on dostal 25 let těžkého žaláře, jsou absolutním nesmyslem.

Rozsudek zněl pro Miladu 8 let s tzv. "vycházkovým režimem" (to znamená, že ve vězení pouze přespávala) a její manžel 4 roky "domácího vězení", přičemž mu byly započteny léta 1940 - 1944 jako "vazební", takže měl zaražené vycházky pouze na cca 14 dní a poté byl na svobodě… Skutková podstata pro oba zněla "pokus o zradu". Jak a kde se měli o tu tzv. "zradu" pokoušet, není v rozsudku uvedeno (ale to byla pouze konspirativní taktika pro budoucnost a jejich další činnost).

Podle mého názoru o žádný klasický soudní rozsudek nešlo. Německá SD zřejmě potřebovala manželé Horákovi na rychlo "uklidit". Patrně v Terezíně hrozilo nebezpečí nějakého prozrazení. Jejich transport do říše jim zaručoval bezpečí a rozsudek trestního soudu jim dodal alibi "politických vězňů".

Oba zůstali v Bavorsku. Bohuslav si odpykával "trest" v Ebrachu v klášteře cisterciáků s přilehlým kostelem. Tento objekt zčásti sloužil od roku 1851 jako domácí vězení pro neposlušné mnichy. Miladu umístili do prominentní ženské věznice v Aichachu: cely s ústředním topením a sprchami. Možnost stravování mimo oblast věznice byla zaručena.

Oficiální nesmysly: Bohuslav Horák se prý zúčastnil "pochodu smrti". Nic takového se v Ebrachu nekonalo. 22. 04. 1945 osvobodili Ebrach a Aichach Američané. Milada se vrátila do Prahy až 20. 05. 1945 a Bohuslav dokonce o dva dny později. Záhadou zůstává, kde tak dlouho byli a proč s návratem otáleli. Vyčkávací taktika? Obavy z prozrazení?

Po válce vydávala Milada své jizvy na těle za následky "nacistického mučení" (oficiální historiografie tuto verzi převzala). Po její popravě 1950, byly jizvy vydávány za následky "komunistického mučení".

Všechna vzniklá poranění byla ve skutečnosti pozůstatkem těžkého onemocnění spálou z roku 1923. Ona zákeřná nemoc jí málem připravila o život. Celé tělo zachvátila mokvavá vyrážka a to i konečky prstů. Pacientka nakonec přežila, ale jizvy zůstaly.

Poranění na prstech deklarovala Horáková coby "vrážení jehel pod nehty". Na základě její výpovědi před lidovým soudem za to dostal údajný pachatel, komisař Erich Pfitsch (kriminální asistent v referátu II BM), trest smrti. Oběsili ho v Praze 03. 05. 1947.

Jak to bylo ve skutečnosti s "mučením" Milady Horákové? Archivní prameny nám jednoznačně dokazují: nikdo z nacistů, ani komunistů na ní jaktěživ nesáhl…

Na základě její výpovědi byli po válce popraveni tito nacisté: K. H. Frank (oběšen v Praze 1946), dále dozorci Malé pevnosti v Terezíně: Heinrich Jöckel a Wilhelm Schmidt (oběšeni v Litoměřicích 1946), Hans Lewinski (oběšen v Praze 1947) a Albert Neubauer (oběšen v Praze 1948).

Následkem její přímluvy a výpovědi "o slušném zacházení s vězni" si zachránili život její nejbližší spolupracovníci a to esesáčtí dozorci: SS-Rottenführer Theodor Hohaus (vedoucí skladu - kompetentní pro výdej potravin a léků), tak jako SS-Scharführer Josef Sternkopf (vedoucí dílen - kompetentní k používání gastronomických a lékařských zařízení). Byli soudem zproštěni viny osvobozujícími rozsudky.

Údajná "vězeňkyně" s těmito dvěma esesáky v Terezíně denně úzce spolupracovala a rovněž potřebovala jejich výpovědí o jejím vlastním "charitativním a příkladném chování" vůči vězňům při rozdělování potravin a léků. Oba jí to ochotně a nezištně potvrzovali.

Facit: Milada Horáková měla neobyčejné nadání zahlazovat své vlastní stopy…

Milada Horáková rozhodně nebyla obětí komunistického režimu, ALE už za okupace pracovala proti proti ČSR a českému národu, kolaborovala ve prospěch Německa a nacistických pohlavárů a organizací. A v této protistátní vlastizrádné činnosti pokračovala i po ukončení 2. sv. války v novém československém státu až do doby svého oprávněného zatčení. Byla právem vězněna, odsouzena a následně popravena.

S vlastizrádcem nelze nakládat jinak !!!



Horáková byla nejen mazaná a vytrvalá v té činnosti,

ale byla především zapálená a zákeřná!



------------------------------------------------------------------------------------------------

A i vlastizrádci současné doby

(a mezi našimi státníky a politiky jich je nemálo),

by měli být zatýkáni, souzeni a odsouzeni,

měli by nést za svá jednání a úmyslná vlastizrádná rozhodnutí poškozující naši zemi a náš lid

plnou zodpovědnost

a své tresty si řádně odpykat,

být zbaveni svých postů, nezákonně nabytých majetků všeho druhu včetně financí.

Další články