ERS na Blog.cz

Spanilá jízda SKDE www.ers.blog.cz www.nwoo.org www.sk-de.cz www.ers-jh.blog.cz www.stopvlade.cz

________________

Lidé, kteří by akci Occupy Praha tvořili a uskutečňovali. Máme spoustu nápadů, možostí, máme i zdroje, které můžeme použít, máme důvod i motivaci.

A pokud nebudou, nebude ani Occupy Praha. Takže se, lidi, zamyslete, jestli chcete (r)Evoluci udělat a nebo jako malé děti přijít k hotovému. My ji za vás neuděláme. My ji děláme u sebe a pro sebe. A to můžeme jenom v malém. Ale ten Velký Evoluční Skok, to nás musí být mnohem víc. A když to neuděláte vy, tak to za vás udělá někdo jiný, podobně jako v letech 1989 nebo 1948. A podle toho to taky dopadne. Je to na vás, my už jsme svoje ruce k dílu přiložili! Těšíme se na vás v kempu Occupy v Praze na Klárově. Ale když nepřijdete a nebudete na tom s námi pracovat, tak to pro nás bude signál, že tady o (r)Evoluci nikdo nestojí a půjdeme uskutečňovat svůj evoluční vývoj někam jinam. Takže si sáhněte do svědomí a rozhoděte se, co chcete?

A s výmluvama neobtěžujte a strčte si je víte kam....

Otcem Mgr. Marka Bendy, narozeného 1968 v Praze - dalšího poslance Parlamentu ČR, patrně s "doživotní definitivou", je předčasně zesnulý předlistopadový známý disident, PhDr. Václav Benda /1946 - 1999/ - filosof, kybernetik, katolický aktivista, protikomunistický aktivista, politický vězeň komunistického režimu, pravicový politik, zakladatel a první předseda Křesťanské demokratické strany /KDS/, který byl nepochybně úctyhodným mužem.

Busta Václava Bendy od Petera Orieška

Disidentův syn Marek před nástupem do placených politických funkcí nikdy nikde nepracoval. O jeho celoživotní "práci" lze konstatovat, že především spočívá v trávení času v poslanecké lavici, navštěvování parlamentních občerstvovacích a hygienických prostor, v občasném mačkání hlasovacího tlačítka a v příležitostném osobním zviditelňování, za dodržení formálních intencí "českého pravičáctví", zpravidla však postrádajícího, nejen užitečný smysl, nýbrž někdy i logiku, jak je zmíněno dále.

V době sametové revoluce Marek byl posluchačem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kterou začal studovat v roce 1988 za vlády KSČ. Před tím maturoval na strojní průmyslovce. Nepatřil tedy k dětem pronásledovaným předlistopadovým režimem za protisocialistické postoje jejich rodičů. Přesto se v listopadu 1989 aktivně zapojil do vysokoškolského studentského protestního hnutí proti komunistickému režimu. Později jako jediný z řady tehdejších revoltujících studentů, si z politiky udělal celoživotní zdroj obživy.

Dosud se nikdy nezapojil do praktického života za zdmi Parlamentu, s výjimkou let 2002-2004, kdy neobhájil poslanecký mandát. Byl však tehdy zaměstnán v úřadu vládní agendy Ministerstva informatiky, kde vykonával kancelářskou činnost vykazující praktický užitek velmi podobný tomu, kterým se vyznačuje veřejný přínos jeho hlavní pracovní činnosti v Parlamentu.

Karlovu univerzitu v Praze, kterou navštěvoval za komunistů, nikdy, ani po sametové revoluci nedokončil i když se jako poslanec o pokračování studia pokusil. Zdá se, že Marek není právě příkladem osobnosti, kterou lze výstižně charakterizovat jako "muže práce", nebo jako "myslitele", či "studijní typ". Přesto je zřejmé, že v Parlamentu patří mezi "nepostradatelné odborníky" v různých výborech, nebo správních radách podniků s majoritní účastí státu. Jako poslanec působil např. ve správní radě energetické firmy.

V roce 1990 byl kooptován do České národní rady. Téhož roku se poté stal, spolu se svým otcem, jedním ze zakladatelů Křesťansko-demokratické strany. Od roku 1990 do roku 1994 zkoušel znovu studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jak bylo shora zmíněno, avšak svého opakovaného "úsilí" zanechal bez dosažení studijního výsledku.

Marek Benda v začátcích politické celoživotní kariéry /1990/

V roce 1996, kdy došlo ke sloučení KDS s ODS, se stává členem ODS a poslancem

za tuto politickou stranu. Mimo zmíněných let 2002 - 2004, které strávil v ministerském úřadu vládní agendy, svou profesní životní seberealizaci plně spojuje s výkonem funkce poslance Parlamentu ČR /PČR/. Je ženatý se ženou Markétou, se kterou má čtyři děti - 3 dcery a syna.

Jako poslanec se pokusil studovat také Zemědělskou univerzitu v Praze - Suchdole, fakultu přírodních věd, avšak rovněž bez vykázaného výsledku, jako v případě vzpomenuté Karlovy univerzity. Úsilí o dosažení vysokoškolského vzdělání nakonec přece jenom realizoval. Jako více jeho kolegů - polistopadových politiků, mezi které patří např. pověstný JUDr. Stanislav Gross, alias proslulý "Upřímný Standa", který svůj titul doktora práv získal na téže vysoké škole, poslanec Marek Benda našel svou správnou "alma mater" v Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni /ZČU/.

Marek Benda při svém "náročném" zaměstnání v Parlamentu v roce 2008 úspěšně právnickou fakultu v Plzni dokončil. Následně zde složil rigorózní zkoušku - nezbytnou podmínku k získání titulu doktora práv, stejně jako před ním již zmíněný, kariérně úspěšnější vrstevník Stanislav Gross /narozený 1969/. Než však Marek svůj kýžený doktorský diplom převzal, bylo v září 2009 ústavními kontrolními orgány zveřejněno, že proděkan fakulty Ivan Tomažič, desítky stran své dizertační práce, kterou obhájil v roce 2006, podvodně opsal. Děkanovým školitelem byl proděkan fakulty Milan Kindl a oponentem Jaroslav Zachariáš, jejichž oponentské posudky byly plagiáty článků z časopisu Právní rozhledy. Zachariáš, Tomažič i Kindl se pod tlakem médií vzdali svých funkcí. Později rezignoval i šéf katedry správního práva Květoslav Kramář.

Na základě tohoto skandálu pak byly speciálním softwarem Masarykovy univerzity v Brně zkontrolovány všechny akademické práce, které byly na plzeňské právní fakultě obhájeny a např. jen u rigorózních prací vyšlo najevo, že 49 jich vykazovalo zásadní vady. Rigorózní práce poslance Mgr. Marka Bendy uvízla v sítě zadržených. Bylo o ní zjištěno, že je opisem studentovy magisterské práce, se kterou je obsahově shodná, což je přirozeně nepřípustné a že text navíc nesplňuje ani předepsaný počet normovaných stran. Proto disidentův "zasloužilý syn" a vážený poslanec Parlamentu ČR, musel skončit s používáním akademického titulu "JUDr.", se kterým své jméno již začal "zdobit", přestože nikdy neobdržel příslušný diplom. Musí se spokojit s méně honosným titulem, nabytým na právnické fakultě v Plzni bez zjištěného podvodu - titulem Mgr. /magistr práv/, který tam při zaměstnání poslance skutečně získal.

Není tajemstvím, že pro zastávání nadstandardně placených veřejných funkcí v Parlamentu ČR není potřeba žádných mimořádných schopností, nebo osobní poctivosti, často ani poctivosti elementární, dle obyčejných "dobrých mravů". Mám na mysli, např. zmíněného JUDr. Stanislava Grosse - "šikovně" beztrestně zbohatlého před ukončením zářivě úspěšné politické kariéry, dále někdejšího úspěšného poslance praktikujícího, kromě finanční kriminality, také bigamii, kterým byl MUDr. David Rath a spolu s ním později kriminálně spolupracujícího někdejšího poslance za ODS, přistiženého při opíjení v době placeného poslaneckého výkonu a následném lživém zapírání, kterým je MUDr. Petr Kott a řadu podobně "charakterově hodnotných" volených zákonodárců. Je evidentní, že od představitelů našeho Parlamentu se v praxi neočekává plnění dokumentu "Kodexu cti poslance", sepsaného ing. Lubomírem Zaorálkem - poslaneckým matadorem za ČSSD a zdatným rétorem, na který naši zákonodárci bůhvíproč povinně skládají "čestný" slib. To zde ale neřešme - věnujme se našemu hrdinovi.

Praktická polistopadová zkušenost myslící občany ČR poučila, že úspěšnému zastávání poslaneckých funkcí v Parlamentu ČR není na překážku, třeba dle Ústavy nepřípustné mnohoženství, ale ani páchání kriminálních činů, zejména z oblasti majetkové kriminality.

Není tedy nic zvláštního a možná dokonce právě proto, že Mgr. Marek Benda podváděl na Právnické fakultě v Plzni kvůli bezpracnému získání titulu JUDr., v Parlamentu ČR je nejvíce pověřován zastáváním funkcí právě v ústavně - právním výboru. V létech 2006 - 2010 byl dokonce jeho předsedou. Nechť si z toho každý laskavý čtenář učiní vlastní úsudek, jak kvalitním spoluobčanům, dokonce zákonodárcům - "juristům", honorovaným z daní, občané v Česku svěřují ústavně - právní záležitosti svého státu.

Mgr. Marek Benda - český politik, člen ODS, poslanec Parlamentu; foto ze současnosti

Základní měsíční plat poslance Parlamentu ČR činí 56 tisíc Kč - holý základ však pobírá pouze menšina poslanců. Poslanecký plat se výrazně zvyšuje všem předsedům i místopředsedům 17 sněmovních výborů, 40 podvýborů, 5 poslaneckých klubů, 7 komisí a 6 delegací, stejně jako 3 místopředsedům a 1 předsedkyni Poslanecké sněmovny. Například plat předsedy podvýboru činil 67 tisíc Kč, předsedy výboru 79 tisíc Kč a předsedkyně Poslanecké sněmovny 150 tisíc Kč. Navíc kromě platu poslanci pobírají náhrady výdajů a naturální plnění, které jsou např. ve srovnání se soudci poměrně hojné.

Každému poslanci byly v roce 2011 vypláceny měsíční paušály na reprezentaci ve výši 8 tisíc Kč, paušály na dopravu ve výši 20 až 31 tisíc Kč a prokázané výdaje na asistenta až do 13 tisíc Kč. Kromě toho jsou jim např. hrazeny výdaje na ubytování a stravování při zahraničních i tuzemských cestách. Co se týče naturálních plnění, pak každému poslanci náleží zdarma ubytování v Praze, pokud zde nemá trvalé bydliště, a přiměřeně vybavená kancelář v místě jeho volebního obvodu. Předsedům výborů, poslaneckých klubů a delegací, navíc náleží služební auto bez řidiče, předsedkyni i místopředsedům Poslanecké sněmovny služební auto s řidičem a také služební byt. Vzhledem k tomu nejnižší možný příjem poslance v roce 2011 sice teoreticky činil 84 tisíc Kč, ovšem skutečné průměrné celkové měsíční příjmy poslance i bez pojištění činily 220 tisíc Kč. Poslanec Marek Benda vykazuje pravidelné roční příjmy dosahující řádově 2 milionů Kč.

V květnu 2011 poslanec Pavel Suchánek /ODS/ navrhl tento stav změnit tak, aby platil jednodušší zákon a poslanci sice i nadále pobírali plat ve výši až 230 tisíc Kč měsíčně, avšak aby již neměli nárok na žádné další náhrady a šlo o jejich definitivní měsíční příjem.

Proti zavedení nepřekročitelného platového limitu a snížení poslaneckých platů vystoupil vloni energicky právě poslanec Marek Benda. Svou "zákonodárskou plodnost" na úseku ústavně - právním, který je jeho "odbornou parketou", prokázal předtím již v roce 2008, kdy jako zákonodárce připravil a prosadil "náhubkový" zákon /x/ k omezení práv médií na šíření informací.

/x/ k tomu lze podotknout - "rodiče někdy nemohou za své děti". Tedy - ještě, že se toho

nedožil jeho otec - předlistopadový úctyhodný disident - totalitním režimem vězněný

bojovník za lidská práva a svobodu informací

Nyní, v době plošného zdražování a zvyšování daní vymýšlených ministrem Kalouskem, dle premiéra Nečase "modernizačních reforem", jejichž skutečným principem je výlučně bezohledné vyprazdňování kapes občanů, poslanec Marek Benda vyzývá poslance Parlamentu k okamžitému odsouhlasení návrhu Nečasovy vlády na finanční odškodnění církví, které se předpokládá ve výši okolo 100 miliard korun a zároveň bojuje proti možnosti snížení svého platu a svých kolegů - poslanců.

Poslanec Mgr. Marek Benda - propagátor prázdných hesel Nečasova vládního kabinetu, foto ze současnosti

Proti snižování poslaneckých platů vystoupil např. v besedě ve veřejném rozhlasovém vysílání. Z jeho vystoupení o poslaneckých platech se zdá, že je patrně přesvědčen o svých schopnostech vydělávat jako právník v komerční praxi nejméně stejně, jako si vydělá v Parlamentu. Jím předváděné vyjadřovací a argumentační schopnosti oprávněnost takového názoru ovšem poměrně značně zpochybňují. Nechci spekulovat, jakou "štikou", či "Perry Masonem české advokacie", by se Mgr. Marek Benda stal v komerční, nebo trestně-právní advokátní praxi, avšak přimlouvám se opravdu velmi za to, aby mu výdělečná činnost mimo Parlament byla bez zdržování umožněna za podmínky, že půjde o jeho výdělečnou činnost hlavní.

Před 10 lety, Marek Benda, samozřejmě jako již nepostradatelný poslanec Parlamentu ČR, na dotaz zástupce médií, zda "je od listopadu 1989 co oslavovat?", svěřil veřejnosti svůj názor - "Ano, je co oslavovat, nepochybně a stoprocentně. Pohádám se s každým, kdo mluví o ukradené revoluci. Revoluce v roce 1989 nebyla o hmotných statcích a to tvrdím se vší odpovědností. Tato revoluce nebyla o tom, jestli se budeme mít lépe. Tato revoluce byla opravdu o svobodě a v tomto směru byla stoprocentně úspěšná. Podíváme-li se na těch uplynulých deset let, troufám si tvrdit, že je to nejúspěšnější období českých zemí za posledních mnoho desítek, ne-li set let … /citace/".

Z citovaných slov je zřejmé, že tenkrát, v době po 10 letech od sametové revoluce, jako poslanec a významný člen tehdy ještě Klausovy ODS, poslanec Benda patrně ještě vůbec nezaznamenal, či nepochopil, jak náš polistopadový stát po "ekonomické transformaci", zorganizované jeho stranickým šéfem, žalostně dopadl. Patrně proto, že opravdu není nějaký "velký myslitel" a reálný život zná pouze nepřímo - ze školních a posléze z poslaneckých lavic, protože si nikdy nevydělával "venku" mimo Parlament, možná neví, že základem ekonomiky našeho státu byla výrobní produkce a jak po listopadu 1989 tato vypadá?

Po sametové revoluci byly prakticky všechny naše prosperující a perspektivní pilíře tržní ekonomiky zrušeny vytunelováním - Plzeňská Škoda, Pražská ČKD, Motorlet, Avia, Brněnské Královopolské strojírny, Zetor, Zbrojovka, Ostravské a Vítkovické hutě a železárny, Poldi Kladno a řada dalších, jakož i všechny úspěšné české stavební firmy, jako Metrostav, který sice existuje, ale patří slovenskému majiteli, bez náhrady zaniklé IPS, Vojenské stavby, Konstruktiva, Armabeton, dále doly na Ostravsku i v severočeské a západočeské pánvi, které patří vlastníkům v zahraničí. Je zdevastováno zemědělství, železniční doprava byla v řadě míst státu bez náhrady zrušena, stav silničních komunikací se trvale zhoršuje /neumíme už postavit ani nezvlněnou dálnici/, poctiví občané vydělávají málo, nebo nemají práci - a nadstandardně z daní placený zástupce lidu - poslanec Marek Benda, který mimo Parlament, nebo vládní úřad, nikdy nikde nepracoval, je přesvědčen, že v našem současném státě jde o "nejúspěšnější období v našich dějinách".

Vzbuzuje údiv, že Marek aspoň od svého otce - úctyhodného, statečného a všestranně vzdělaného člověka, nikdy neslyšel o našem rodákovi Baťovi - o jeho prosperujících továrnách doma i v zahraničí a o celém novém moderním městě - Zlíně, které pro své zaměstnance postavil? Neslyšel nic ani o dalších úspěšných československých továrnících - Walterovi, Janečkovi, Ringhofferovi, Kolbenovi s Daňkem a jiných úspěšných a sociálně osvícených podnikatelích, kteří dávali za Masarykovy ČSR občanům práci za platy, o kterých se v sousedním Německu pracujícím nesnilo? Neví, že zatímco dnes jsou oproti Německu u nás platy stále jako za komunistů, tedy pouze čtvrtinové a naši schopní občané z ČR proto stále utíkají, že za první republiky u nás byly platy a životní úroveň vyšší, než u sousedů a patřili jsme mezi sedm předních světových nejvýkonnějších ekonomik? Dneska jsme třetí ve světě, avšak v korupčním rozkrádaní státních financí vlastními politiky.

O hodnotě úvah a názorů, s realitou nedostatečně obeznámeného Marka Bendy, jehož životní zkušenosti jsou získané prakticky pouze na půdě Parlamentu a možná na církevní půdě, vypovídá i to, že v rozporu se svými, shora připomenutými omyly z roku 2000, tehdy naivně filosofoval také o tom, že sametová revoluce prý "nebyla o hmotných statcích". Není to pravda. Kromě respektování osobních svobod a lidských práv, se poctiví občané chtěli mít i materiálně lépe, než za komunistů. Zbohatnout poctivou prací ale u nás po sametové revoluci nelze. Obrovsky zbohatli zejména podvodníci - např. privatizační "motor" Václava Klause - finanční podvodník Viktor Kožený, "vytuneloval" na Bahamy, kde si zřídil miliardářské sídlo, majetek českého státu za 300 miliard korun.

Mgr. Marek Benda dnes patří k těm poslancům, kteří dnes protestují proti snižování jejich platů. Spoluobčanům vydělávajících si na obživu mimo Parlament, přitom sám schvaluje hanebné vládní plošné snižování jejich platů - zejména policistům, hasičům, učitelům, zdravotníkům a jiným státním zaměstnancům, kteří na jeho nadstandardní plat a ostatních poslanců, ze svých výdělků přispívají. Svými poslaneckými aktivitami poctivým občanům neprospívá, spíš škodí. I pokud nepatří k těm politikům, kteří rozkrádají státní majetek, kromě své rodiny - svým dětem a manželce, je ostatním občanům jsako placený politik neužitečný.

Pro poctivé občany je těžko stravitelné, že magistr Marek Benda a někteří další poslanci, např. odborně nekvalifikovaný ministr financí - chemik ing. Kalousek; nikým nezvolená členka vlády Mgr. Peak - Kvačková; nekonečnými korupčními aférami zkompromitovaný MUDr. Bém; ekonomiku Protektorátu III. Říše, prohrávající válku na všech frontách, předkládající našim seniorům jako vzor jejich dnešního životního standardu - patrně pomatená MUDr. Pecková /xx/; jeden z mála přistižených nepoctivých politických zbohatlíků - donedávna poslanec a hejtman MUDr. Rath a další podobně "užiteční" zástupci lidu, se dnes zabývají otázkou, zda oni a jejich kolegové, jakož i komunističtí poslanci jako celek, jsou z daní pracujících "dostatečně placeni"? xx) Jde poslankyni MUDr. Gabrielu Peckovou /1957/ za TOP 09 - rentgenoložku, která v Parlamentu přednesla neuvěřitelný názor o tom, že "… senioři se na nižší valorizaci důchodů /v rámci vládních "modernizačních reforem"/ snadno adaptují, protože se museli dokázat uskrovňovat již během druhé světové války…/citace/".

Poslankyně MUDr. Gabriela Pecková, která v Parlamentu za seniory svévolně přednesla výrok opravdu těžko akceptovatelný občany se zdravým rozumem

Závěrem zamyšlení nad "životem a dílem" poslance Mgr. Marka Bendy, se velmi přimlouvám, aby nejen jmenovaný, ale on také, za mne a mé poctivé spoluobčany v Parlamentu již nikdy nehovořil, veřejně nevystupoval a především neprosazoval a neschvaloval špatné zákony, nýbrž aby mu bylo bez okolků umožněno poznat reálný život mimo poslaneckou lavici a zahájit výdělečnou činnost k vlastní obživě mimo lavici Parlamentu, aspoň na rok, ale lépe raději na pět a více let, nejlépe na doživotí - což samozřejmě nemíním jako trest.

Motto: Dělal chemik Kalousek před nástupem na post šéfa českých financí, aspoň talentovou zkoušku?

Stručně si připomeňme výraznou osobnost naší polistopadové politické "pravicové elity" - Ing. Miroslava Kalouska /1960/. Je nepřehlédnutelnou politickou celebritou s přiznanou neoficiální "doživotní definitivou" na zastávání jakékoliv placené vládní funkce za libovolnou "nekomunistickou" politickou stranu, ve které se v rámci "stranické turistiky" objeví.

Miroslav Kalousek je úspěšný absolvent VŠ chemicko-technologické v Praze, kterou dokončil v roce 1984 promocí, jako inženýr v oboru chemie. Nastoupil jako technolog gumárenské firmy Mitas, kde získával praktické odborné zkušenosti, v létech 1984 - 1990. Stranicky byl činný v KDU - ČSL, v létech 1984 - 2010.

Po sametové revoluci opustil práci v gumárně, která nejlépe odpovídala jeho vysokoškolské kvalifikaci a začal vykonávat profesionální placené veřejné funkce. Jako aktivista parlamentní politické strany KDU - ČSL, neváhal přijímat významné pracovní posty z titulu své "odbornosti", kterým v jeho tehdejší "stranické stáji" bylo "křesťanské náboženství". Na své skryté osobní schopnosti poprvé výrazně upozornil jako náměstek ministra obrany. Zorganizoval "šikovný" nákup 2310 kusů nefunkčních padáků", za dosud nepřiznaných, několik stovek milionů korun, pro českou armádu /1994/.

Padáky neznámé české firmy Anex-Cirus s. r. o., která ani nebyla zapsána v obchodním rejstříku, jejichž nákup za peníze daňových poplatníků pro armádu prosadil, měly jednu "velkou výhodu". Nemusely se znovu balit, protože se vůbec neotevíraly. Při pokusných seskocích kvůli tomu zahynulo několik zkušených armádních výsadkářů. Na veřejnost proniklo jediné jméno zahynulého výsadkáře - Roman Prinich, a to jen díky tomu, že se jeho rodina razantně a soudně domáhala odškodnění a potrestání viníků. Když se informace o kvalitě padáků od firmy Anex-Cirus dostaly na veřejnost, podala firma na ministerstvo trestní oznámení a začala se soudit o úhradu stovek milionů korun. Smlouva však byla uzavřena tak, že konečná cena nebyla přesně stanovena a i když se ministerstvo později v letech 1998-1999 několikrát snažilo jí vypovědět, nesmělo tak učinit a naopak muselo za nefunkční padáky řádně platit.

Kolik desítek milionů bylo z peněz daňových poplatníků za nákup "Kalouskových padáků" uhrazeno, ministerstvo obrany dosud tají. Na veřejnost pronikla pouze informace o tom, že z nefunkčních padáků armáda alespoň vytvořila vysoce kvalitní obalový materiál pro vyřazenou munici.

Jistě nebylo chybou vynikajícího křesťana a kvalifikovaného inženýra chemie, že padáky jím "odborně " doporučené k zakoupení za špičkovou cenu, ze které jistě nebylo problémem "odklonit" přiměřenou "malou domů", vykazovaly zmíněnou "výhodu", avšak pro zahynulé výsadkáře podstatný "nedostatek".

Pro předvedené prokázané osobní charakterové schopnosti byl ing. Miroslav Kalousek, jako nenahraditelný vládní činitel s "doživotní definitivou", převzat od "pravověrných křesťanů" do nově vzniklé stranické stáje TOP 09, kterou s knížetem Schwarzenbergem v létech 2009 - 2010 spoluzakládal a po úspěšných volbách následně do Nečasova vládního kabinetu "rozpočtové zodpovědnosti" /2010/. Ve vládě mu byl svěřen post nejvyššího šéfa rezortu financí i když vzhledem k vysokoškolské odbornosti a skutečné pracovní praxi v gumárně Mitas, nelze důvodně předpokládat, že ekonomii a finančnictví rozumí nějak podstatně "odborněji", než připomenutým armádním padákům.

Vyhlíží chemik Ing. Miroslav Kalousek /1960/ před svým rezortním ministerstvem někoho

vyžadujícího "výchovné profackování"?

Státník Miroslav Kalousek nezapře ani křesťanskou lásku k bližnímu. V letošním roce se veřejnosti předvedl jako dobrovolný aktivista ve výchově naší mládeže k povinné úctě k výkonným představitelům politické moci a pochopení zásad občanské podřízenosti "obyčejných lidí", vůči demokraticky zvoleným "nadobčanům" - českým politikům. Těmto "vyjímečným občanům", které si volíme jako "nejlepší z nás", máme čest a potěšení ze svých daní saturovat jejich nadstandardní životní úroveň, aby netrpěli hmotnou nouzí při výkonu svých zodpovědných povinností k národu. Naši volení zástupci, jako naši spoluobčané "neobyčejní", mají oproti nám právo si beztrestně přiměřeně tajně "přilepšovat" ze státního a nás - obyčejné občany, pokud se nám něco nelíbí a opovážíme se to vyslovit nahlas, třeba i "výchovně profackovat" na veřejných prostorách, jak předvedl právě ministr Kalousek v září 2011.

K institutu "výchovného profackování chodce vládním činitelem na veřejném místě", ve zmíněném případě předvedeném ministrem financí v centru české metropole, na chodníku v podloubí Malostranského náměstí, které se nachází v podhradí sídla české hlavy státu, lze shrnout, že kdyby nešlo o správnou věc, tak by s tím jistě nesouhlasil nejvyšší ústavní činitel, kterým je prezident Václav Klaus. Ten však, jak známo, Kalouskovo veřejné "výchovné bití" mladíka za hlasitě vyjádřenou kritiku člena Nečasovy vlády, prostřednictvím médií pochválil a označil za "správné, vhodné a potřebné".

Zanechme však oceňování ministrova přínosu ke kultivaci českých poměrů "výchovným veřejným bitím mládeže" a zaměřme se na činnost, za kterou je z našich daní nadstandardně placen. Jako "nejvyšší český státní ekonom a finančník", dne 15.5.2012, reportérce MF Dnes při rozhovoru v Bruselu, k dotazu, "co říká nečekanému propadu HDP v prvním čtvrtletí zveřejněnému Českým statistickým úřadem /ČSÚ/", svěřil následující moudra.

Ministr Kalousek novinám ke zprávě ČSÚ pravil - "byl bych velmi zdrženlivý. Zaprvé je tam několik objektivních důvodů, s nimiž bylo nutné počítat, zadruhé bych silně polemizoval s onou metodikou očištění, kterou použil Český statistický úřad. Ta čísla vůbec nezpochybňuji, ale odmítám je brát stoprocentně vážně. Myslím, že daleko jasněji budeme mít v polovině roku…../citace/".

Položme si otázku - má smysl k ministrově vyjádření něco namítat, když specialisty ve finanční statistice přezíravě kritizuje odborník jeho formátu - úspěšný absolvent VŠ chemicko-technologické, vystudovaný inženýr tak těžkého oboru, jako je chemie, který kromě školního vzdělání nabyl i praxe a to jako technolog známé gumárny - dokonce snad "pneumatikárny"?

K dalšímu dotazu reportérky - "chystáte nějaká prorůstová opatření?", ministr financí pravil - "Česká vláda se zabývá materiálem prorůstových impulzů, rád bych ale řekl, že dnes se stává nesmírně populární věta, která zní - k prosperitě se nelze proškrtat. S tím souhlasím, je to hezká věta, ale pak musí někdo říci, jaké prorůstové impulzy jsou skutečně efektivní investicí, a hlavně, kde na tu investici vezmeme /x/? To je otázka, kterou se teď vláda zabývá /konec citace/".

x) Pokládám za vhodné připodotknout, že podle odborných odhadů českých ekonomů je v ČR

ze státního rozpočtu veřejnými činiteli každoročně rozkradeno za cca 300 - 400 miliard Kč

Přiznávám, že pro mne není obtížné pochopit, že vysokoškolsky kvalifikovaný odborník, avšak v oboru chemie a nikoliv v oboru ekonomie, či finančnictví, nemusí mít dostatečně jasno, pokud jde o "prorůstové impulzy" k oživení upadající státní ekonomiky. Obtížnější pro mne je však porozumět tomu, proč člověk v oboru ekonomie nijak nevzdělaný, ve státě kde žiji a odvádím daně, zastává vládní post nejvyššího šéfa rezortu financí? Tomu opravdu nerozumím. Je snad u nás málo vystudovaných ekonomů /xx/?

xx) Vystudovaným ekonomem nemyslím právě "Profesora" Klause. Přiznávám, že v jeho

případě pokládám za celospolečensky hospodářsky únosnější, když se nevěnuje ekonomii,

nýbrž klimatologii a propagaci "globálního neoteplování", jehož skutečný průběh stejně

nemůže ovlivnit

Zaráží mne také ta skutečnost, že Miroslav Kalousek, který možná v sobě skrývá ohromný tvůrčí potenciál v oboru chemie, kterou vystudoval a kterému se bohužel profesionálně nijak nevěnuje, nezná lépe aspoň českou historii. Mohl by si třeba vzpomenout na legendární a dosud u nás dobře viditelný "prorůstový impulz" ze XIV. století. Dosud stojí v tehdejší hlavní evropské metropoli, kterou za Karla IV. česká Praha byla.

Byl Karel IV. schopnější ekonom, než Nečasova vláda s naším panem prezídentem dohromady?

Tehdejší panovník - český král a římský císař Karel IV /1316 - 1378/ přikázal poddaným stavět v sídelním městě známou "Hladovou zeď" na Petříně, z jím poskytnutých královských investic. Nikoliv pro obranu, či ozdobu zmíněného pražského vrchu, nýbrž aby zadáním placené smysluplné práce poskytl impulz k "rozjezdu" rozsáhlých stavebních aktivit, které pomohou rozhýbat "středověkou ekonomiku". Karel IV. patrně uvažoval kreativněji, než ministr financí Nečasova "reformního" kabinetu a věděl, co si představit, jako "prorůstový impulz" i když Kalouskem použitý rétoricky působivý termín pro to, co je pro rozvoj hospodářství potřeba udělat, určitě neznal.

Karel IV., patrně věděl, že k prospěchu státu, protože jde o "spojené nádoby", poddaní potřebují především placenou práci a nikoliv pohlavkování na veřejnosti za neuctivé pokřikování na členy vlády, zdražování životních potřeb a bezohledné zvyšování daní, nebo nucené neplacené práce, které v rámci "modernizačních reforem" vymýšlí jiný "reformátor" Nečasova kabinetu, vyznačující se neobyčejnou neupřímností a asociálnosti - ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek /1965/. Některé Drábkovy "reformy" odmítají vykonávat dokonce i jeho vlastní podřízení a protestuje proti nim i ombudsman, protože v nich spatřuje rozpor s Ústavou a mezinárodní Listinou občanských práv, k jejímuž dodržování jsme se jako stát zavázali.

Dr. Ing. Jaromír Drábek /1965/ - propagátor nucených neplacených prací, které jsou de facto návratem k zaostalým feudálním praktikám

Ale zpět od pozoruhodného českého ministra sociálních věcí k ministru financí Kalouskovi. V dubnu letošního roku, v reakci na oznámené "Stop vládě", představené odborářskými představiteli a občanskými platformami. Ministr Kalousek tvrdí, že "odboráři používají praktiky, které se naučili za minulého režimu v Ústředním výboru Národní fronty". Dále médiím sdělil, že "žádná okupace jeho resort neodradí od práce, kterou je třeba vykonat".

Podle Kalouska se z odborů stala politická síla, která již neplní své původní poslání, ale hájí své politické zájmy. "Odbory by měly hájit zájmy pracujících, avšak nezákonně vystupují jako politická síla, která během volebního období chce zvrátit výsledky voleb," prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Uvedená tvrzení ministra Kalouska jsou ovšem poněkud v rozporu s realitou. K údajné "vládě vzešlé z výsledku voleb" lze oprávněně namítnout, že její nezbytná součást - Karolina Peak - Kvačková, v ní nesedí na základě voleb /viz dále v textu/. K tvrzení, že odbory "používají praktiky naučené za komunistů", si pamětníci určitě dobře vzpomenou, že za vlády jediné "státostrany", odbory rozhodně nikdy nestávkovaly, protože to vůbec nebylo myslitelné. Prostě, co k protivládním iniciativám prohlašuje ministr Kalousek, je slušně řečeno - "nonsens" /lidově "pitomost"/.

Další snadno zpochybnitelné ministrovo tvrzení je o tom, že údajně právě odbory by měly hájit zájmy pracujících. V první řadě by tyto zájmy měl hájit právě jeho již zmíněný kolega ve vládě - pozoruhodný ministr Drábek, který je za to daňovými poplatníky dobře placen. Ten však činí pravý opak. Místo prosazování sociálních opatření a zajišťování pracovních míst, v lepším případě dělá zmatky a problémy s vyplácením sociálních dávek a státem přiznaných nároků. K tomu s kolegou Kalouskem neustále prosazuje necitlivé vyprazdňování kapes nemajetných občanů, zejména dědečků a babiček, svobodných matek s dětmi a fyzicky postižených. Místo zvyšování zaměstnanosti zavádí nucené neplacené práce.

Ministr práce a sociálních věcí nově vymyslel pouze nápadité, avšak zcela neúčelné šikany nezaměstnaných - např. jejich naprosto zbytečné docházení k přepočítávání jejich počtu /nebo ověřování, že ještě žijí?/ na poštovní úřady. Tím ministr obtěžuje nejen ty, pro které není schopen zajistit práci, ale navíc zdržuje poštovní zaměstnance od jejich užitečné práce a zvyšuje tím vytváření front neobsloužených klientů na poštách.

Nečasova vláda, objektivně se vyznačující zpochybnitelnou ústavní legitimitou, protože "stojí a padá" s nezvolenou politickou turistkou bez legitimního mandátu od voličů - Mgr. Karolinou Peak - Kvačkovou /1975/, se kterou dle statistických průzkumů nesouhlasí 79% obyvatel, svou neschopností a nepoučitelností vytvořila v našem státě permanentní krizi a to nejen svou vlastní - vládní, nýbrž i vnitropolitickou - ztěžující život všem kategoriím občanů, až na výjimky.

Výjimkami, které hmotnou, ani jinou krizí netrpí, jsou - hradní pán, skromně spokojený z "šikovného" přivlastnění protokolárního plnicího pera v Chile /duben 2011/, kterým však on nic nepodepisoval a především z impozantního nepřiznaného osobního majetku, neméně "šikovně" nabytého po sametové revoluci, spolu s jeho Lívií.

Hmotnou nouzí jistě netrpí ani většina námi zvolených představitelů, kteří po "grossovsku", či "rathovsku" pilně využívají vynikající podmínky vytvořené po listopadu 1989 k neoprávněnému beztrestnému osobnímu obohacování "vyvolených" na úkor "obyčejných" spoluobčanů naším nezapomenutelným "hlavním privatizátorem" a současným nejvyšším státním představitelem.

Nečasova vláda sice oficiálně deklaruje "boj proti korupci", ale ve skutečnosti skrytě fakticky organizuje, zejména řízenou likvidací týmů policejních odborníků na potírání korupce a ekonomické kriminality, korupční prostředí nejen udržet, ale snížením nebezpečí policejního postihu, je dokonce rozvíjet. V rámci zmíněného skrytého skutečného cíle Nečasovy vlády, byl právě např. již rozprášen tým policejních specialistů, který v úterý 15. 5. 2012 přivedl poslance Parlamentu a krajského hejtmana Davida Ratha do vazební věznice v Litoměřicích.

Zkušený a schopný šéf specializovaného protikorupčního policejního týmu, který Ratha "dostal" - elitní detektiv Petr Vincenz, od letošního dubna u Policie již nepracuje, protože byl propuštěn do civilu. Nastoupil jako provozní ředitel soukromé energetické firmy v Ústí nad Labem. Zmíněný případ propuštění těžko nahraditelného osvědčeného zkušeného protikorupčního odborníka ze služeb Policie zdaleka není jediný. K cílenému snižování akceschopnosti nejvýznamnějších složek Policie, jak známo, systémově dochází v rámci "modernizačních reforem" Nečasovy vlády. Komu to v našem státě však vyhovuje? Poctivým občanům určitě ne.

Protivládní manifestace pořádaná odbory a občanskými iniciativami, Václavské náměstí v Praze, duben 2012,

Není proto nepochopitelné, že vládu premiéra Petra Nečase, složenou z ODS, TOP 09 a nikým nezvolené místopředsedkyně Karoliny Peak - Kvačkové, za stranu, která vůbec neexistuje, čeká pokračování občanských protestů. Odbory a občanské iniciativy vystavují "Stop vládě" a žádají zastavení primitivních zdražovacích reforem a škrtů, které právem považují za asociální a hloupé z hlediska nápravy ekonomického úpadku našeho státu.

Poctiví nespokojení občané žádají demisi Nečasova kabinetu, vypsání předčasných voleb a ustavení legitimní demokratické nepolitické vlády, využívající charakterní vzdělané odborníky bez stranické příslušnosti. Občanské masové protesty pochopitelně obsahují i požadavek na demisi "táty zlodějů" a následné nepředpojaté soudní přezkoumání způsobu polistopadového nabytí jeho osobního majetku, jakož i jeho choti - "první dámy" našeho státu, Lívie.

V úvahách občanských iniciativ a odborů je i celonárodní stávka, která by mohla být dokonce několikadenní, jako účinný prostředek k dosažení pádu špatné vlády, který se osvědčil za sametové revoluce. Jistě je správné a potřebné, zejména pro naše příští generace, abychom konečně přestali poslouchat obelhávání lháři a korupčníky, kteří nás nutí opět "rýt držkami v zemi" a "utahovat si opasky", zatímco oni si na náš úkor více než dobře žijí a "hlasitě mlaskají". Je potřeba se efektivně angažovat v protivládních protestních aktivitách!